Základem každé zahrady je správné naplánování rozmístění rostlin. Některé mají rády stín, jiné vyžadují plné slunce. Jak je to ale s kvalitou zeminy? Víte, jak bez složitého testování poznáte, v jaké kondici je zemina na vašich záhoncích? Plevel vám napoví…
Ani plevel neroste, kde se mu zachce. Vybírá si půdu, která mu nejlépe vyhovuje, ať už složením, vlhkostí nebo živinami. Půda bohatá na živiny (hlavně na dusík) obvykle zarůstá kopřivami, ptačincem, penízkem rolním, zemědýmem nebo lebedou, merlíkem či kokoškou.
Zemina s nedostatkem živin je vhodná pro rostliny, které rychle vyrostou, následně vysemení a hynou, například psárka polní, konopice nebo vikev chlupatá.
Jitrocel větší, pýr, heřmánek terčovitý se vyskytují na udusané zemině, která rychle ztrácí vláhu. Jde zejména o zahradní stezky a cestičky. V kypré půdě se dobře daří pomněnkám, rozrazilu, kopřivám i hluchavkám.
V kyselé půdě chudé na vápník roste hojně jetel rolní, ježatka, rmen nebo šťovík. Alkalická zemina pak vyhovuje divoké hořčici, čekance, úročníku, šalvěji luční a rozrazilu ožankovitému.
Plevel vám takto napovídá, jakou půdu máte na své zahrádce k dispozici. Pokud zemina neodpovídá nárokům rostlin, které jste si chtěli vysázet, nevěště hlavu! Vše se nechá napravit.
Těžkou zeminu můžete smíchat s pískem. Díky tomu můžete rázem pěstovat řadu středozemních bylin, které si nárokují hlinitopísčitou půdu. A naopak, je-li půda z větší části písčitá, stačí do ní přimíchat zralou kompostovou zeminu. Ani nedostatek živin nemusí být překážkou. Větší políčka a záhony obohaťte zralým kompostem nebo chlévským hnojem (tím ale pouze na podzim). Pro zkvalitnění půdy malých záhonků a květináčů doporučujeme sypký přípravek PLANT-PROTECTOR, který svým složením dodá rostlinám potřebné živiny a navíc zvýší jejich odolnost vůči chorobám a škůdcům.
Iva Šimonková
