PĚSTUJEME ZELENINU S AROMAFLOROU
Okurky
Právě nyní nastává nejvhodnější doba k přípravě pěstební plochy. Zvolte si záhon nebo pařeniště, vyberte z něj veškerou ornici a jako základ si nachystejte čerstvě nasekanou trávu smíchanou s listím a chlévským nebo koňským hnojem.
Vzniklou surovinu rovnoměrně rozprostřete do spodní části vyvezeného záhonu, přidejte drobný rozleželý kompost a nakonec zakryjte původní ornou půdou (avšak pouze 1/2 vrstvou – vznikne tak prostor pro následné ošetření půdy těsně před výsadbou). Takto připravený záhon nechte asi dva až tři týdny slehnout. Před výsadbou rovnoměrně posypejte tuto vrstvu přípravkem PLANT-PROTECTOR (tím zajistíte doplnění snadno dostupných živin a zároveň preventivní ochranu sazenic před škůdci) a dosypte zbylou ½ ornice. Teprve nyní vysaďte sazenice.
Sazeničky okurek je vhodné vysazovat až po zmrzlých mužích, protože jinak by je přízemní mrazíky mohly poškodit. Vhodné je přikrýt zasazené rostlinky netkanou textilií, čímž je ochráníme před chladem.
Půdu kolem vzešlých rostlin udržujeme kyprou a čistou. Za pátým listem začneme rostlinky zaštipovat a později i postranní výhonky.
Plíseň okurková
Plíseň okurková se projevuje žlutozelenými skvrnami na listech rostliny, při vlhkém počasí na spodní straně listů můžeme spatřit šedočerný povlak plísně. Listy usychají a rostlinky uhynou.
Proti plísni můžete bojovat pomocí přípravku FUNGHI-STOP, kdy postřiky provádíme preventivně již od začátku července a v závislosti na počasí se postřik opakuje 1 až 2x týdně.
Papriky
Papriky ve skleníku
Pro přípravu záhonu můžeme použít stejný postup jako u okurek. Teplé skleníkové klima paprikám svědčí a plodů se zde dočkáte dříve. Papriky jsou zde chráněny před deštěm, a proto je nenapadají houbové choroby. Objevit se ale mohou svilušky. Jelikož PLANT-PROTECTOR vydrží v půdě zhruba měsíc až měsíc a půl, musíme následný výskyt svilušek řešit postřikem. V tomto případě použijeme přípravek INSECT-STOP. Jako prevence proti přemnožení svilušek je orosení rostlin, zvýšení vzdušné vlhkosti.
Rajčata
Půdu nakypřete do hloubky 25 cm, navrch nasypete přibližně 10 cm silnou vrstvu kompostu, posypejte přípravkem PLANT-PROTECTOR a zapravte do půdy.
Úrodu podpoří přihnojování organickými hnojivy, jako jsou zkvašené slepičince nebo zkvašená kopřivová jícha.
Plíseň rajčat (plíseň bramborová), kterou způsobuje houba Phytophthora infestans je nejnebezpečnější choroba rajčat napadající zejména venkovní porosty, která v některých letech může zničit větší část úrody.
Na plodech se objevují malá šedozelená místa, která se rychle zvětšují, nemocné pletivo hnědne a povrch je vrásčitý. Pletivo pod skvrnami je rovněž tmavé. Obdobně jako u brambor vznikají na listech neohraničené vodnaté, později hnědé skvrny, které se rychle šíří.
Plíseň bují za deštivého počasí. Houba přezimuje v bramborových hlízách a napadených rostlinných zbytcích. Výskyt choroby podporuje větší vzdušná vlhkost nebo vydatnější srážky a blízkost vodních zdrojů. Optimální teploty pro šíření infekce jsou 12–13 °C a časté střídání teplot. Výskyt podporuje nedostatečné vzdušné proudění a místa s nedostatečným osluněním.
Ošetření
Před prvním výskytem choroby v porostu rajčat je nutno podle stupně ohrožení opakovaně preventivně ošetřovat přípravkem FUNGHI-STOP. Při ošetření platí obdobné zásady jako při ošetřování brambor. Aby bylo ošetření dostatečně účinné, musíme ošetřit zejména spodní části rostlin.
Při již vyskytující se chorobě je nutné v postřicích pokračovat. Plísně se možná nezbavíme, ale omezíme její šíření a zachráníme tak alespoň část úrody.
Porosty rajčat (listy, stonky) mohou být napadeny i dalšími houbovými chorobami – septoriovou skvrnitostí rajčat, černí rajčatovou a hnědou (alternariovou) skvrnitostí, která napadá také plody, kde způsobuje tmavé, vpadlé skvrny. Všechny tyto choroby však také potlačuje přípravek FUNGHI-STOP.
