Tito drobní tvorečkové nežijí ve velkých rojích, ke svému životu nepotřebují ani honosné úly. Včely samotářky si žijí velmi nenápadným a zároveň těžkým životem. Ve včelích rojích má každý jedinec svůj úkol – matka, dělnice, trubec. To známe již ze základních škol. Včela samotářka musí vše zvládnout sama.
Bohužel ani tyto včely nebyly ušetřeny dopadu našeho chování k životnímu prostředí, a tak mnoho druhů těchto včelek mizí.
Za jejich úbytkem opět stojí zkrášlování zahrad, pěstování jednoho druhu rostlin (monokultur), používání chemických postřiků a tak dále... Včelu samotářku ohrožuje i člověk osobně díky své neznalosti. Přesto, že se včela samotářka od včely medonosné příliš neliší, je často lidmi hubena, protože se zrovna usadila tam, kde neměla.
Jak už bylo zmíněno – včely samotářky nežijí v úlech. Jejich domovem je jakákoliv dutina ve stromě, mezi kameny. Často si staví hnízda také v zemi, např. na polních cestách. Hnízdo se prozradí kopečkem vyhrabané zeminy. Jako domov jim mnohdy postačí i stébla z rákosu, dřevěné trámy nebo i prázdné ulity hlemýžďů. Někdy se zabydlí až příliš blízko lidským očím a problém je na světě. Lidé nechápou, že si jich včela vůbec nevšímá. Představují si hrůzné scénáře, kde jim tento hmyz zničí dům, dá jim jedovaté žihadlo, zničí rostliny... Nic z toho se ale nekoná.
Včely samotářky používají žihadlo pouze v přímém ohrožení (např. sevření v ruce), stejně jako čmeláci nebo včely medonosné. Neničí ani dřevo, zdivo ani rostliny – naopak!
Včely samotářky opilují mnoho druhů rostlin v okolí svých příbytků.
Pokud si tedy netroufáte na poměrně náročný chov včel medonosných, postavte na svých zahradách domek pro včely samotářky. Jak by měl vypadat? Na tvaru až tak moc nezáleží, důležité je dodržet průměr otvorů (3-8 mm), hloubka je libovolná. Ale pozor! Dutinky nesmí být skrz na skrz. To včelám nevyhovuje.
Hotové hnízdo je třeba chránit před predátory. Takový domeček pro včelí mimina je totiž lákadlem pro ptáky (např. strakapoudy), kteří by vajíčka vyklovali. Jako ochranu lze použít králičí pletivo, které by mělo být předsazené alespoň 1 cm před dutinkami.
Jak včelu samotářku, tak včelu medonosnou však nezachrání ani ten sebelepší domek či úl, když nebudou mít dostatek potravy. Tu jim zajišťují nektarodárné rostliny, které z naší přírody mizí závratnou rychlostí. Místo nich se pěstují přešlechtěné druhy rostliny s obrovskými květy různých barev. Ty ale nemají dostatek nektaru. Ani pole plná řepky ošetřené chemickými prostředky nejsou ideální, nepředstavují dostatečně pestrý zdroj potravy. To vše má za následek, že včely, čmeláci, motýli a ostatní opylovači trpí hlady nebo nemají kvalitní výživu.
Tak nebuďme lhostejní a pečujme o jejich životní prostředí... vždyť v něm žijeme i my.
